Kosmova kronika
Kronikář Kosmas popisuje neznámý kamenný hrad u Bělé. Většina badatelů jej ztotožňuje právě s Přimdou.
Od roku 1126 do dnešních dnů
Devět století v kameni – kronika, králové, vězení i zapomnění.
Zatímco většina českých hradů vznikala až ve 13. století, Přimda stála na své skále už o sto let dříve. Její románský donjon – mohutná obytná věž s metry silnými zdmi – patří k nejstarším kamenným stavbám svého druhu u nás a je důvodem, proč se o Přimdě mluví jako o nejstarším dochovaném kamenném hradu v Čechách.
Hrad hlídal starou zemskou stezku k bavorské hranici. Jeho poloha na skalnatém hřbetu ve výšce 848 metrů nad mořem z něj udělala nejen strážní bod, ale také vězení pro ty, které si přemyslovští panovníci potřebovali držet od těla.
Kronikář Kosmas popisuje neznámý kamenný hrad u Bělé. Většina badatelů jej ztotožňuje právě s Přimdou.
Přimda je poprvé jmenovitě uvedena v písemných pramenech. Od tohoto roku počítáme 900 let její historie.
V podhradí vzniká osada, ze které se později stane město Přimda. Hrad se stává centrem chodských vesnic.
Nepřístupná poloha na skále z Přimdy udělala vězení pro urozené. Byli zde drženi Soběslav II. i Přemysl Otakar II.
Osada v podhradí získává městská práva a stává se hospodářským zázemím hradu.
Dochované protokoly popisují podobu hradu – horní a dolní nádvoří a tři brány. Jsou hlavním pramenem naší představy o jeho vzhledu.
Město pod hradem je z velké části zničeno bombardováním na konci druhé světové války.
Odstřelem skály vzniká dnešní přístupová cesta k hradu. Původní vstupní partie tím nenávratně zanikly.
Slavíme devět století od první zmínky. Spolek pro hrad Přimda usiluje o vybudování vyhlídkového ochozu uvnitř věže.
Přimda je nejstarší dochovaný kamenný hrad v Čechách. Letos slaví 900 let od první písemné zmínky.
Ve zdech věže (donjonu) najdete unikátní prevét – nejstarší dochovaný záchod na našem území.
Kosmova kronika z roku 1121 popisuje neznámý hrad u Bělé, výslovně je však Přimda zmiňována až roku 1126.
Za zdmi Přimdy byli vězněni Soběslav II. a Přemysl Otakar II. – hrad sloužil jako žalář pro urozené.
Hrad měl horní a dolní nádvoří a celkem tři brány. Dnešní ruina je jen zlomkem původního rozsahu.
Dnešní přístupová cesta vznikla až odstřelem skály v 70. letech 20. století.
Jak hrad vypadal, víme díky dochovaným revizním protokolům z roku 1592.
Okolí hradu je přírodní rezervací na okraji chráněné krajinné oblasti Český les.
Osada v podhradí vznikla ve 12. století a ve 14. století se stala městem. Hrad byl centrem okolních chodských vesnic, jejichž obyvatelé střežili zemskou hranici. Dvacáté století se s Přimdou nemazlilo – roku 1945 bylo město z velké části zničeno bombardováním.
Osada pod hradem vznikla ve 12. století, městem se Přimda stala ve století čtrnáctém.
Přimda leží v nadmořské výšce okolo 700 metrů – patří k nejvýše položeným městům v kraji.
Roku 1945 bylo město z velké části zničeno bombardováním.
Hrad byl centrem okolních chodských vesnic, které střežily zemskou hranici.
Devět set let hrad vydržel. Aby vydržel dál a byl přístupný lidem, potřebuje pomoc těch, kterým na něm záleží.